Černé divadlo je založeno na optické hříčce tzv. černém kabinetu. Černě oblečený herec proti černému pozadí scény není pro diváky viditelný. Předměty a rekvizity, ovládané těmito herci, dostávají před našimi zraky schopnost samostatného pohybu. Neživé věci se stávají nositeli dramatického děje, čímž jsou rovnocennými partnery živým hercům. S diváky komunikuje Černé divadlo prostřednictvím hudby, výrazového tance a využitím své specifické techniky bez použití mluveného slova.
Divadlo Ta Fantastika nabízí svým divákům jedinečnou uměleckou symbiózu všech technických i divadelních prvků.
Základní trik Černého divadla pochází z období starověké Číny, kde se čínští císaři nechávali tímto způsobem pobavit. V 18. století se přenesl do Japonska, kde byl využíván v japonském divadle bunraku. Na přelomu 19. a 20. století pomocí černého triku natáčí své filmové záběry pan G e o r g e MELIÉS. V padesátých letech realizují hru s rekvizitou prostřednictvím černě oblečeného herce francouzští avantgardní loutkáři, z nichž zejména George LAFAYE bývá považován za otce černého divadla. V neposlední řadě nelze zapomenout, že triku používali i takoví velikáni divadelních prken, jako např. STANISLAVSKIJ ve své proslulé inscenaci „Modrého ptáka“.
Od počátku osmdesátých let, přineslo Divadlo TA FANTASTIKA do poetiky černého divadla intenzivnější práci s hereckou akcí a dramatickou situací. Začíná využívat ojedinělých a patentovaných technických triků, např. létání herců ve volném prostoru přímo před zraky diváků, dále pak spojení velkoplošných projekcí s hereckou akcí a s loutkami v nadživotní velikosti.
Partneři
